Proč pořád říkají „inshallah“ a proč se mi to tak moc líbí

Někdy se věci dějí jinak než si plánujeme. Ztratíme ten zdánlivý pocit jistoty. Ten pocit, který se každý z nás snažíme navodit různými způsoby… Nejlepší pojištění, perspektivní kariéra, úspory na účtu kdyby náhodou, nejlepší doktoři, kvalitní airbag… a tak nějak zapomínáme, že kromě vlastní smrti nemáme v životě na této zemi jisté vůbec nic…

 

Je zajímavé se zamyslet nad tím, jak často si děláme velké plány do budoucna bez jakékoliv pokory. Jak si často „drze“ v hlavě určujeme, kdy chceme mít děti, kolik jich chceme, kdy chceme jet na dovolenou, kdy bude svatba, co budeme dělat až budeme tam a tam…a většinou vůbec nepočítáme s tím, že by to mohlo být jinak. Neuvědomujeme si, že naše velkolepé plány jsou úplně maličké v porovnání se silou, která určuje osudy našich životů.

 

Tento měsíc byl pro mě i mou rodinu velmi intenzivní. Návštěva Česka byla plná situací, které by mě nikdy nenapadly. Jedna z nich byla smrt mého taťky. Moje první setkání se smrtí tak blízkého člověka. Budiž mu lehká zem...

 P5170028

A jak to souvisí s názvem článku?

Slovo „INSHALLAH“ (vyslovuje se inšalah) v překladu znamená „dá-li bůh“, „pokud nám to bůh dopřeje“,  „je-li to vůle boží“.

Maročani a vůbec všichni muslimové toto slovo říkají téměř za každým plánem co vysloví. „Uvidíme se zítra inshallah.“ „Zase se spolu setkáme inshallah“. „Zítra přijedu inshallah“. Jednou si postavíme dům inshallah“. „V březnu se mi narodí dítě inshallah“. „Vylečím se z nemoci inshallah“.

Trochu by se to dalo přirovnat k českému zvyku klepání na dřevo, když nechceme něco zakřiknout. Pomyslně si tak chráníme, co říkáme a zároveň si uvědomujeme, že se nám daná věc nebo situace může a nemusí splnit.

V Maroku tedy od místních slyším slovo inshallah velmi často. Myšlenka a význam tohoto, dalo by se říct rituálu, je mi moc blízká.

 

Ne každý dává význam svým slovům

Ráda bych také zmínila, že ne všichni chápou opravdový význam tohoto slova a někdy ho říkají jenom proto, že to tak říkají všichni a jsou na to zvyklí. Pro někoho to spíše znamená „možná“…třeba když chcete opravit okna domu, opravdu jenom možná dělník přijde v ten den co slíbil. A jenom možná Vám aspoň zavolá, kdy teda přijde. A jenom možná Vám pojede autobus do města ve stejný čas co včera.

Druhý způsob používání slova inshallah se mnou v momentech, kdy chci mít něco hotové včas, zas tak nerozonuje ;). Ale učí mě to vnímat čas tak trochu jinak. A nad některými situacemi prostě mávnout rukou a být v pohodě. Ono je stejně opravdu všechno co si plánujeme jen možná…

 

Život s lehkostí

Žít s vědomím, že to co máme, nemáme na věky věků je odlehčující pocit. Uvědomění, že naše plány jsou prostě jenom plány nás vtahuje do přítomnosti. Máme přání a sny. A těžce na nich pracujeme. Ale jestli nám budou dopřány už je INSHALLAH. Můžeme pak žít mnohem více naplno a ničeho se nebát.